Obsah článku
Samotná diagnóza o invalidním důchodu nerozhoduje - rozhoduje procento poklesu pracovní schopnosti, které k ní posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) přiřadí podle přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb. Stejná nemoc tak může znamenat 10 % i 80 % podle závažnosti a funkčních omezení. Nárok na důchod vzniká od 35 %: 35-49 % je I. stupeň, 50-69 % II. stupeň a 70 % a více III. stupeň. Níže najdete orientační rozpětí u nejčastějších diagnóz.
Jak se procento poklesu určuje?
Posudkový lékař IPZS nejprve určí rozhodující zdravotní postižení - to, které nejvíc omezuje pracovní schopnost - a k němu najde v příloze vyhlášky pásmo podle funkční závažnosti. Ostatní diagnózy mohou horní hranici pásma zvýšit nejvýše o 10 procentních bodů, procenta se nikdy nesčítají (§ 3 vyhlášky). Naopak při dobré stabilizaci a adaptaci na postižení může lékař dolní hranici pásma snížit, rovněž nejvýše o 10 bodů (§ 4 vyhlášky).
Výsledek se stanoví v celých procentech a posuzuje se, zda stav potrvá déle než rok. Při hraničních hodnotách (34/35, 49/50, 69/70 %) rozhodují detaily v nálezech - proto se vyplatí doložit všechna postižení a funkční vyšetření. Postup při nesouhlasu popisuje článek o námitkách.
Kolik procent patří jednotlivým diagnózám?
Tabulka ukazuje rozpětí od nejlehčí po nejtěžší formu podle přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb. V závorce je forma, při které se obvykle láme nárok (35 %) nebo stupeň.
| Diagnóza | Rozpětí poklesu | Poznámka k pásmům |
|---|---|---|
| Deprese a afektivní poruchy | 5-80 % | lehké epizody 15-20 %, těžké chronické 60-80 % |
| Úzkostné a neurotické poruchy | 5-70 % | středně těžké 25-35 %, těžké OCD 70 % |
| Schizofrenie | 10-80 % | ojedinělé ataky 15-20 %, časté ataky 50-80 % |
| Cukrovka (diabetes) | 10-80 % | bez komplikací 10 %, s komplikacemi 30-60 %, těžké 70-80 % |
| Epilepsie | 10-80 % | bez záchvatů rok 10-15 %, časté záchvaty 50-80 % |
| Roztroušená skleróza | 10-80 % | podle pohyblivosti a výkonnosti (EDSS) |
| Parkinsonova nemoc | 10-80 % | lehká forma 20-40 %, těžká 70-80 % |
| Cévní mozková příhoda | 10-80 % | podle zbytkového postižení hybnosti a řeči |
| Ischemická choroba srdeční, srdeční vady | 5-80 % | podle výkonnosti NYHA I-IV |
| Vysoký krevní tlak | 5-80 % | bez postižení orgánů 5 %, s těžkým postižením 70-80 % |
| CHOPN | 5-80 % | stadium I 5-10 %, stadium IV 70-80 % |
| Astma | 5-80 % | pod kontrolou 5-10 %, nedostatečná kontrola 50-60 % |
| Crohnova nemoc | 10-70 % | stabilizovaná 10-20 %, těžká s komplikacemi 60-70 % |
| Revmatoidní artritida | 10-70 % | podle funkce kloubů (HAQ) |
| Bechtěrevova nemoc | 10-75 % | podle aktivity a hybnosti páteře |
| Zhoubné nádory | 5-80 % | během léčby 70-80 %, v remisi 15-65 % podle následků |
| Dialýza (selhání ledvin) | 50-80 % | bez těžkých komplikací 50-60 % |
| Praktická slepota obou očí | 70-80 % | úplná nevidomost 80 % |
| Mentální retardace | 10-100 % | lehká 10-20 %, těžká až hluboká 100 % |
Častý omyl: vysoký tlak nebo cukrovka samy o sobě na důchod zpravidla nestačí - bez postižení orgánů patří 5-10 %, respektive 10 %. Nárok vzniká až při komplikacích nebo v kombinaci s dalšími postiženími. Naopak dialýza a aktivní onkologická léčba znamenají téměř vždy aspoň II. stupeň.
Proč stejná diagnóza znamená různá procenta?
Dva lidé se stejnou diagnózou dostanou různá procenta, protože vyhláška hodnotí funkční postižení, ne diagnózu. U deprese rozhoduje tíže a chronicita epizod, u epilepsie četnost záchvatů, u RS pohyblivost, u srdečních chorob zátěžová výkonnost.
Praktický důsledek: nález s pouhým názvem diagnózy nestačí. Největší váhu mají zprávy, které popisují měřitelné funkční dopady - výsledky zátěžových testů, spirometrie, neurologického vyšetření, rozsah pomoci, kterou potřebujete v běžném dni. Které podklady doložit, radí článek o žádosti o zvýšení invalidního důchodu.
Sčítají se procenta více diagnóz?
Ne. Rozhoduje postižení s nejvyšším procentem a ostatní ho mohou zvýšit nejvýše o 10 procentních bodů (§ 3 odst. 3 vyhlášky). Zvýšení se přizná jen tehdy, když další postižení skutečně zhoršuje pracovní schopnost nad rámec rozhodujícího.
Příklad: rozhodující postižení (deprese) 30 %, k tomu cukrovka s komplikacemi a hypertenze. Lékař může přičíst až 10 bodů, tedy nejvýše 40 % - a překročit tak hranici 35 % pro I. stupeň. Bez tohoto pravidla by člověk s několika lehčími nemocemi na důchod nedosáhl. Proto se vyplatí doložit všechna postižení, i ta „menší“.
Co dělat, když posudek neodpovídá stavu?
Pokud jste dostali méně, než odpovídá vašim omezením, máte tři cesty:
- Námitky do 30 dnů od doručení rozhodnutí - podávají se u ČSSZ a zdravotní stav znovu posoudí jiný lékař Institutu posuzování zdravotního stavu.
- Nové nálezy - funkční vyšetření, která v původním řízení chyběla, mají větší váhu než opakování starých zpráv.
- Žádost o zvýšení - když se stav po rozhodnutí zhoršil, můžete kdykoli žádat o nové posouzení.
Podrobný postup má článek o námitkách proti rozhodnutí o invalidním důchodu.
Časté otázky o diagnózách a invaliditě
Stačí k invalidnímu důchodu deprese?
Záleží na tíži. Lehké depresivní epizody znamenají 15-20 %, tedy pod hranicí nároku. Středně těžké formy 30-45 % mohou při dalších postiženích na I. stupeň stačit, těžké chronické formy 60-80 % znamenají II. až III. stupeň.
Mám nárok při cukrovce 2. typu na prášcích?
Samotná dobře kompenzovaná cukrovka bez komplikací znamená 10 %, na důchod tedy nestačí. Nárok vzniká při komplikacích (oči, ledviny, cévy) nebo v kombinaci s dalšími nemocemi.
Jak se hodnotí bolest zad?
Podle funkčního omezení hybnosti a výkonnosti, ne podle RTG nálezu. Lehké formy obvykle zůstávají pod hranicí 35 %, nárok vzniká při výrazném omezení pohyblivosti nebo v kombinaci s dalšími postiženími.
Platí tabulka i pro přiznání příspěvku na péči?
Ne. Příspěvek na péči má vlastní posuzování stupně závislosti a vyřizuje ho úřad práce, ne ČSSZ. Invalidita a závislost se posuzují odděleně.
