Obsah článku

Inflace v Česku je v září 2026 meziročně 2,5 %, průměrná za posledních 12 měsíců 2,0 %. Ceny zrychlují třetí měsíc v řadě, hlavně kvůli pohonným hmotám (+37,5 %). Česká národní banka cílí inflaci na 2 %, takže zdražování je mírně nad cílem. Co to znamená pro vaše úspory, spočítá inflační kalkulačka.

Jaká je inflace v Česku v roce 2026?

Meziroční inflace v září 2026 je 2,5 %, průměrná roční (klouzavých 12 měsíců) 2,0 %. Harmonizovaný index (HICP) pro srovnání s EU je 2,2 %, eurozóna má 3,8 % (ČSÚ, Eurostat).

Ukazatel (září 2026) Hodnota Před měsícem
Meziroční CPI 2,5 % 1,9 %
Průměrná 12M 2,0 % 2,0 %
HICP Česko 2,2 % 1,5 %
HICP eurozóna 3,8 % 3,2 %
Pohonné hmoty +37,5 % +26,2 %
Služby / zboží +4,6 % / +1,2 % -

Meziroční růst cen podle ČSÚ zrychlil o 0,6 procentního bodu proti srpnu, meziměsíčně byly ceny beze změny (0,0 %). Zrychlení táhne doprava (benzín, nafta) a zmírnění poklesu cen potravin.

Jak se vyvíjela inflace v letech 2021-2025?

Po krizových letech 2022 (15,1 %) a 2023 (10,7 %) se inflace vrátila ke 2 %: 2024 měla 2,4 % a 2025 2,5 %. Řada ČSÚ (průměrná roční míra):

Rok 2021 2022 2023 2024 2025
Inflace 3,8 % 15,1 % 10,7 % 2,4 % 2,5 %

Za roky 2021-2023 ztratila koruna zhruba čtvrtinu kupní síly. Kdo měl 500 000 Kč na neúročeném účtu, přišel reálně o víc než 120 000 Kč. Proto se vyplatí držet na běžném účtu jen provozní peníze a zbytek úročit.

Co inflaci v roce 2026 žene nahoru?

Hlavním tahounem jsou pohonné hmoty (+37,5 %) a služby (+4,6 %), tlumí ji potraviny a zboží. Struktura září 2026:

  • Pohonné hmoty a maziva +37,5 % (ropa, daně, kurz).
  • Služby +4,6 % (nájmy, restaurace, řemesla, imputované nájemné +5,1 %).
  • Zboží jen +1,2 % (konkurence drží ceny).
  • Oděvy -2,7 %, obuv -5,0 %, vepřové maso -15,5 %.

Vysoké ceny benzínu se přelévají do dopravy všeho zboží, proto ČNB situaci sleduje. Repo sazba je od 19. 6. 2026 na 3,75 %, o dalším kroku rozhodne bankovní rada na zasedání 5. 11. 2026.

Kolik inflace ukrajuje z úspor?

Při inflaci 2,5 % ztratí 100 000 Kč ročně 2 500 Kč kupní síly, při 4 % už 4 000 Kč. Reálný výnos = úrok minus inflace minus daň z úroků (15 %).

Úspory 100 000 Kč, 1 rok Nominálně Reálně při 2,5 % inflaci
Běžný účet 0 % 100 000 Kč 97 561 Kč (-2 439 Kč)
Spořicí účet 4,28 % (bez podmínek) 103 638 Kč po dani 101 111 Kč (+1 111 Kč)
Termínovaný vklad na 1 rok 4,00 % 103 400 Kč po dani 100 878 Kč (+878 Kč)

Kontrola spořicího účtu: 100 000 × 0,0428 = 4 280; daň 15 % = 642; čistý výnos 3 638 Kč; reálně 103 638 ÷ 1,025 = 101 111 Kč. Sazby odpovídají nejlepším nabídkám v říjnu 2026 (Trinity Bank, J&T Banka od 100 000 Kč), velké banky bez podmínek platí méně. Srovnání účtů najdete v článku o spořicím účtu a termínovaném vkladu.

Jak se před inflací chránit?

Krátkodobě úročeným spořením nad inflaci, dlouhodobě investicemi. Žebříček podle horizontu:

  • Rezerva (dny až měsíce): spořicí účet kolem 4 %, vklady jsou pojištěné do 100 000 eur na klienta a banku (zhruba 2,43 mil. Kč).
  • Cíle 1-5 let: termínované vklady kolem 4 %, stavební spoření se státní podporou až 1 000 Kč ročně.
  • Důchod 10+ let: penzijní spoření, DIP a diverzifikované investice.
  • Mzda: při inflaci žádejte navýšení aspoň o inflaci, jinak reálně chudnete.

Co je inflace a jak se měří, vysvětluje samostatný článek co je inflace. Dluhy s fixní sazbou inflace naopak zlevňuje: hypotéka za 3 % při inflaci 2,5 % je reálně téměř zadarmo.

Časté otázky o inflaci v Česku

Kdy ČSÚ vydává nová čísla inflace?

Obvykle kolem 10. dne v měsíci za předchozí měsíc. Zářijová čísla vyšla 13. 10. 2026, říjnová vyjdou v listopadu. Průměrnou roční inflaci za celý rok vydává v lednu.

Jaký je rozdíl mezi CPI a HICP?

CPI je národní index spotřebitelských cen včetně imputovaného nájemného. HICP je evropsky harmonizovaný index bez něj, slouží ke srovnání zemí EU a k měnové politice.

Ovlivní inflace můj nájem a mzdu?

Nájem často ano, pokud má smlouva inflační doložku. Mzda automaticky ne: o navýšení musíte požádat, zákon ho nenakazuje. Minimální mzda se valorizuje vlastním mechanismem.

Je deflace (pokles cen) dobrá zpráva?

Krátkodobě ano, dlouhodobě ne: lidé odkládají nákupy, firmy propouštějí a ekonomika se točí dolů. Centrální banky proto cílí mírnou inflaci 2 %, ne nulu.